| Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.Průměrná teplota v západní Evropě za červen a červenec činila 21,62 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní maximum z roku 2022. Červenec byl v západní Evropě v průměru o tři stupně teplejší, než je obvyklé.Výrazně tepleji bylo také v Česku. Vlny veder navíc výrazně prohloubily sucho. Na řadě míst. klimatologové zaznamenali vůbec nejsušší období od roku 1979, tedy od začátku pozorování pomocí satelitů. To se týká například jihu Česka. Kvůli suchu hlásí historicky nízké průtoky i největší evropské řeky.K tématu mluvil Aleš Farda, který byl hostem Studia 6 ČT24. Rozhovor je k dispozici zde.
| V letošním roce zažíváme už druhou vlnu veder, kdy teploty přesahují 40 °C a koncem června byl také dvakrát překonán český historický rekord pro nejvyšší denní teplotu. Jestli jde o potvrzení klimatických změn a jak vedra souvisí s požáry, pro Novinky okomentoval klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Aleš Farda.Jsou letošní extrémní vedra potvrzením dlouhodobé změny klimatu?Proč se vrátila vlna veder do Česka znovu? Letos jde už o druhou vlnu veder, kdy je nad 40 °C.Celý rozhovor s Alešem Fardou je ke stažení zde.
| Česko se v těchto týdnech potýká s velmi silným suchem. Vysychají potoky, snižují se hladiny řek a zvyšuje se riziko lesních požárů. „Všechny projevy sucha mají ve svých sektorech závažné dopady. Klíčové je řešit příčinu,“ vysvětluje klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček.Jakých projevů sucha si můžeme všímat okolo sebe? Jakou část sucha způsobila klimatická změna? Jak závažný problém je málo vody v řekách? Čtete zde.
| Česko už výrazně pociťuje dopady klimatické změny: přibývá vln veder a tropických dnů, zhoršuje se dostupnost vody a proměňuje se charakter zim. Podle Miroslava Trnky, který o tématu hovořil pro CNN Prima News, se navíc musíme připravit nejen na častější sucho, ale také na extrémní srážky.Informace o tom, jaké klimatické podmínky můžeme v příštích desetiletích očekávat nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, nabízí web ClimRisk.cz, k jehož návštěvě Miroslav Trnka zve.Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde ( 7:05-10:56).
| Jih Evropy dál sužují rozsáhlé požáry, které si vyžádaly oběti i evakuace tisíců lidí. Současně padají teplotní rekordy, například na Slovensku meteorologové nově potvrdili historické maximum 41,3 °C. Odborníci upozorňují, že extrémní vedra se stále častěji promítají i do života ve městech, která se přehřívají výrazně více než okolní krajina. Jsme na podobné projevy počasí připraveni a čekají nás taková léta častěji? O tom v pořadu Headline hovořila moderátorka Barbora Šimková s Pavlem Zahradníčkem. Rozhovor je k dispozici na webu TN.nova.cz zde.
| Sucho je pro Česko stále větší problém a jeho dopady budou podle odborníků stále citelnější. Klimatická změna se propisuje do krajiny, ovlivňuje zemědělství, ale třeba i energetiku. Jaké oblasti jsou nejohroženější, co čeká české zemědělce a proč bychom měli adaptaci na klimatické změny brát nejen jako nutnost, ale také jako ekonomickou příležitost? O tom mluvil v rozhovoru s Novinkami.cz Miroslav Trnka. K dispozici je zde.
| Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Hostem Štěpána Sedláčka v podcastu týdeníku Respekt byl i Pavel Zahradníček, který mluvil o horké vlně, jež se prohnala Evropou, o opomíjených zdravotních rizicích a o vlnobití veder zesilovaném změnou klimatu. Podcast je k dispozici v archivu týdeníku zde.
| Podmínky pro vznik vlny extrémních veder, která v západní i střední Evropě v minulých dnech přepisovala teplotní rekordy, se na severní polokouli chystaly už od jara. V teplejším evropském klimatu se postupně rozvíjelo sucho a jihozápadní Evropa a severní Rusko, včetně severozápadní Sibiře, trpěly výrazně nadprůměrnými teplotami. V Evropě byly teploty také nadprůměrné a společně s nedostatkem srážek vznikla situace téměř neustálého skrytého nedostatku půdní vlhkosti, jak popisuje klimatolog Aleš Farda pro ČTK zde. O tématu také mluvil pro Český rozhlas a celý rozhovor je k dispozici v archivu Radiožurnálu zde.
| Nynější průběh vlny červnové veder v Evropě přináší vlnu teplotních rekordů včetně těch absolutních, a to v široké oblastí od atlantického pobřeží Francie, jižní regiony Anglie, Benelux, Německo. Je vysoce pravděpodobné, že tomu bude i ve střední Evropě včetně České republiky a dalších oblastí jihovýchodně od naší země, než tato vlna dozní a tlaková výše za ní zodpovědná se rozpadne či odsune mimo náš region. Kromě seznamu teplotních rekordů je ovšem zajímavé podívat se na roli tohoto klimatického fenoménu jednak v rámci dosavadního vývoje klimatického režimu roku 2026 a také v širší oblasti severní polokoule. Autor textu: RNDr. Aleš Farda, Ph.D.
| Jev El Niño je zpět. Podle většiny předpovědí bude velmi silný a není vyloučeno, že bude dokonce nejsilnější v zaznamenané historii. Svět se musí připravit na další velmi teplý rok i na vážné škody. „Středový scénář se nám posouvá k velmi silnému, takříkajíc těsně ‚podrekordnímu‘ El Niňu,“ shrnul hlavní závěr z nepřehledné spleti modelů a předpovědí od různých institucí a s různými výsledky klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Více se dozvíte v článku seznamzpravy.cz zde.
| Jak moc je aktuální vlna veder v Evropě způsobena právě klimatickou změnou? Je to hlavní faktor těchto vysokých teplot? Miroslav Trnka situaci komentoval pro CNN Prima News.Popisuje, že i když jsou výkyvy teplot běžné v různých částech roku a není to nic neobvyklého, je současně potřeba říct hned druhým dechem, že globální klima se oteplilo v průměru asi o 1,3 °C oproti předprůmyslovému období. To pro Evropu znamená oteplení mezi 2-4 °C, v některých částech Evropy, zejména na severu i mnohem víc. Takže my činíme to naše klima vhodnější pro výskyt teplot, které překračují určitou prahovou hodnotu. Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (odvysílán byl v čase 12:04:49 - 12:07:50 hod.).
| „Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem s tempem oteplení o 0,56 ºC za dekádu v posledních 30 letech,“ stojí v úvodu letošního vydání zprávy o stavu klimatu v Evropě, zpracované oddělením ECMWF evropské služby Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Co to ale znamená? A jak je na tom Česko? Více v článku seznamzpravy.cz zde.
| O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluvil v podcastu týdeníku Respekt Miroslav Trnka. Mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. Celý díl je k dispozici v archivu týdeníku Respekt zde.
| Čím je městské klima tak specifické? Jak se liší od okolní krajiny a je to vůbec poznat? Nejen o tepelném ostrově města mluvil Pavel Zahradníček pro ČT24. Celý díl s rozhovorem je dostupný v archivu ČT zde (stopáž 24:28–34:40).
| Česko aktuálně sužuje sucho. Čtyři roky po historicky katastrofálním požáru v Českém Švýcarsku tento národní park hořel znovu. Máme si na extrémy počasí zvykat? Lze u nás očekávat podobné situace jako například v Řecku, kde každoročně hasiči bojují s velkými požáry a co za změnami stojí? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Do hloubky vedoucí oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie vědV ČR- CzechGlobe Aleš Farda. Celý rozhovor je k dispozici v archivu TN.cz zde.
| Klimatická situace by mohla být horší, než si vědci mysleli. K informaci, že systém oceánských proudů v Atlantiku slábne, se přidala zpráva, že by mohl i zkolabovat – mnohem dříve, než se předpokládalo. Zimy by byly krutější a sucho drásavější, hladina oceánů vyšší. Co to pro nás i planetu znamená? A jak se při další takové zprávě máme vůbec cítit? O tom v podcastu Puls portálu Voxpot mluví i klimatolog Miroslav Trnka. Celá epizoda je k dispozici zde.
| Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.
| Letošní duben je v Česku druhý nejsušší od roku 1961. Zima přitom nebyla tak bohatá na sníh, jak se často říkalo, připomíná Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který v rozhovoru pro Denník N odpovídal kromě jiného na otázky, co je příčinou aktuálního sucha, jak je situace vážná nebo koho může sucho zasáhnout nejvíce? Více na denikn.cz zde
| Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Potvrzuje to aktuálně vydaná zpráva o stavu klimatu v Evropě v roce 2025. Evropské země včetně Česka se navíc vysouší. Voda z planety ale nemizí, připomíná Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge. „Budeme se nadále setkávat se srážkovými extrémy. Na jednom místě bude sucho a v jiném regionu budou zápasit s povodněmi,“ popisuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Celý rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde.
| Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že v Evropě se zvyšuje extremita počasí. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge, loňský rok ukazuje pokračující trend častějších a výraznějších epizod sucha napříč Evropou. Přestože se dopady sucha v Česku nemusely ve srovnání s předchozími roky projevit tak výrazně v zemědělství či lesnictví, mimořádně nízké průtoky v řekách jsou varováním, že vodním zdrojům bude nutné věnovat stále větší pozornost. Celý jeho komentář k Zprávě o stavu evropského klimatu za rok 2025 pro Český Rozhlas Radiožurnál je k dispozici v archivu ČRo zde (odvysílán byl v čase 07:50:23 až 07:55:60).
| Půdní sucho ve střední Evropě, podprůměrné množství vody v řekách, ale i rekordní výroba elektřiny ze solárních zdrojů. Tyto a ještě mnohem více informací obsahuje právě zveřejněná vědecká zpráva o stavu evropského klimatu za rok 2025 (ESOTC). Vypracovala ji klimatická služba Copernicus ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací. Oficiální tisková zpráva k tématu je k dispozici zde.
| Lenka Bartošová byla hostem pořadu Nastartujme Česko, kde hovořila o klimatické změně a jejích projevech v české krajině i zemědělství. Jaké problémy přináší dřívější kvetení ovocných dřevin? A jak spolu souvisejí teplejší počasí, fenologie rostlin, zemědělská rizika a úroda? Více se dozvíte v rozhovoru, který je dostupný v archivu TN.cz zde.
| Vedra ohrožují nejden lidi ale taky světovou produkci potravin, upozorňují ve společné zprávě Světová meteorologická organizace a Organizace pro výživu a zemědělství OSN. Zdůrazňují hlavně důsledky pro zemědělství a apelují na zavádění řešení. Od šlechtění plodin po lepší systémy včasného varování. Právě toto téma rozebíral v pořadu ČT Studio ČT24 Pavel Zahradníčekz Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Rozhovor je k dispozici v archivu ČT (stopáž 1:51:44 až 1:57:22)
| Naše webová aplikace ClimRisk byla nově zařazena do databáze „Good Practice“ platformy Interreg Europe, a to i díky podpoře z projektu GreenGov. ClimRisk je praktický online nástroj, který vám jednoduše ukáže, jak se může klima ve vaší lokalitě v budoucnu změnit. Přehledně pracuje s mapami a scénáři, takže rychle zjistíte, s čím počítat. Pomáhá tak dělat rozhodnutí, která obstojí i v budoucích podmínkách. Informace shrnuje agentura JINAG na svém webu zde a také samotný web Interreg Europe zde.
| Jubilejní 10. ročník konference Šetrné budovy 2026 představil pohledy různých segmentů stavebnictví na klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Součástí programu byla i přednáška bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge, který popsal nejenom aktuální vývoj teplot, srážek a extrémních jevů, jako je sucho či přívalové deště, ale i to, jak se tyto trendy promítají do prostředí, ve kterém se navrhují a provozují budovy. Představil tak důležité téma – jak výrazně se promění klima ve střední Evropě v příštích dekádách a popsal, jaká relevantní data jsou v současnosti dostupná i v rámci našeho webu ClimRisk, který nabízí rychlý a volný přístup ke klimatickým datům včetně jejich stahování, interaktivní mapy pro Česko a střední Evropu s vybranými klimatickými ukazateli, řadou proměnných, indikátorů či různých emisních scénářů a poskytuje tak podporu, jak na klimatické výzvy reagovat nejen při plánování odolné a udržitelné výstavby. Prezentace je k dispozici ke stažení níže. Více informací o konferenci se dovíte na webech stavitel.cz, imaterialy.cz a energie21.cz.