| Jev El Niño je zpět. Podle většiny předpovědí bude velmi silný a není vyloučeno, že bude dokonce nejsilnější v zaznamenané historii. Svět se musí připravit na další velmi teplý rok i na vážné škody. „Středový scénář se nám posouvá k velmi silnému, takříkajíc těsně ‚podrekordnímu‘ El Niňu,“ shrnul hlavní závěr z nepřehledné spleti modelů a předpovědí od různých institucí a s různými výsledky klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Více se dozvíte v článku seznamzpravy.cz zde.
| Jak moc je aktuální vlna veder v Evropě způsobena právě klimatickou změnou? Je to hlavní faktor těchto vysokých teplot? Miroslav Trnka situaci komentoval pro CNN Prima News.Popisuje, že i když jsou výkyvy teplot běžné v různých částech roku a není to nic neobvyklého, je současně potřeba říct hned druhým dechem, že globální klima se oteplilo v průměru asi o 1,3 °C oproti předprůmyslovému období. To pro Evropu znamená oteplení mezi 2-4 °C, v některých částech Evropy, zejména na severu i mnohem víc. Takže my činíme to naše klima vhodnější pro výskyt teplot, které překračují určitou prahovou hodnotu. Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (odvysílán byl v čase 12:04:49 - 12:07:50 hod.).
| „Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem s tempem oteplení o 0,56 ºC za dekádu v posledních 30 letech,“ stojí v úvodu letošního vydání zprávy o stavu klimatu v Evropě, zpracované oddělením ECMWF evropské služby Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Co to ale znamená? A jak je na tom Česko? Více v článku seznamzpravy.cz zde.
| O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluvil v podcastu týdeníku Respekt Miroslav Trnka. Mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. Celý díl je k dispozici v archivu týdeníku Respekt zde.
| Čím je městské klima tak specifické? Jak se liší od okolní krajiny a je to vůbec poznat? Nejen o tepelném ostrově města mluvil Pavel Zahradníček pro ČT24. Celý díl s rozhovorem je dostupný v archivu ČT zde (stopáž 24:28–34:40).
| Česko aktuálně sužuje sucho. Čtyři roky po historicky katastrofálním požáru v Českém Švýcarsku tento národní park hořel znovu. Máme si na extrémy počasí zvykat? Lze u nás očekávat podobné situace jako například v Řecku, kde každoročně hasiči bojují s velkými požáry a co za změnami stojí? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Do hloubky vedoucí oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie vědV ČR- CzechGlobe Aleš Farda. Celý rozhovor je k dispozici v archivu TN.cz zde.
| Klimatická situace by mohla být horší, než si vědci mysleli. K informaci, že systém oceánských proudů v Atlantiku slábne, se přidala zpráva, že by mohl i zkolabovat – mnohem dříve, než se předpokládalo. Zimy by byly krutější a sucho drásavější, hladina oceánů vyšší. Co to pro nás i planetu znamená? A jak se při další takové zprávě máme vůbec cítit? O tom v podcastu Puls portálu Voxpot mluví i klimatolog Miroslav Trnka. Celá epizoda je k dispozici zde.
| Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.
| Letošní duben je v Česku druhý nejsušší od roku 1961. Zima přitom nebyla tak bohatá na sníh, jak se často říkalo, připomíná Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který v rozhovoru pro Denník N odpovídal kromě jiného na otázky, co je příčinou aktuálního sucha, jak je situace vážná nebo koho může sucho zasáhnout nejvíce? Více na denikn.cz zde
| Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Potvrzuje to aktuálně vydaná zpráva o stavu klimatu v Evropě v roce 2025. Evropské země včetně Česka se navíc vysouší. Voda z planety ale nemizí, připomíná Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge. „Budeme se nadále setkávat se srážkovými extrémy. Na jednom místě bude sucho a v jiném regionu budou zápasit s povodněmi,“ popisuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Celý rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde.
| Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že v Evropě se zvyšuje extremita počasí. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge, loňský rok ukazuje pokračující trend častějších a výraznějších epizod sucha napříč Evropou. Přestože se dopady sucha v Česku nemusely ve srovnání s předchozími roky projevit tak výrazně v zemědělství či lesnictví, mimořádně nízké průtoky v řekách jsou varováním, že vodním zdrojům bude nutné věnovat stále větší pozornost. Celý jeho komentář k Zprávě o stavu evropského klimatu za rok 2025 pro Český Rozhlas Radiožurnál je k dispozici v archivu ČRo zde (odvysílán byl v čase 07:50:23 až 07:55:60).
| Půdní sucho ve střední Evropě, podprůměrné množství vody v řekách, ale i rekordní výroba elektřiny ze solárních zdrojů. Tyto a ještě mnohem více informací obsahuje právě zveřejněná vědecká zpráva o stavu evropského klimatu za rok 2025 (ESOTC). Vypracovala ji klimatická služba Copernicus ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací. Oficiální tisková zpráva k tématu je k dispozici zde.
| Lenka Bartošová byla hostem pořadu Nastartujme Česko, kde hovořila o klimatické změně a jejích projevech v české krajině i zemědělství. Jaké problémy přináší dřívější kvetení ovocných dřevin? A jak spolu souvisejí teplejší počasí, fenologie rostlin, zemědělská rizika a úroda? Více se dozvíte v rozhovoru, který je dostupný v archivu TN.cz zde.
| Vedra ohrožují nejden lidi ale taky světovou produkci potravin, upozorňují ve společné zprávě Světová meteorologická organizace a Organizace pro výživu a zemědělství OSN. Zdůrazňují hlavně důsledky pro zemědělství a apelují na zavádění řešení. Od šlechtění plodin po lepší systémy včasného varování. Právě toto téma rozebíral v pořadu ČT Studio ČT24 Pavel Zahradníčekz Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Rozhovor je k dispozici v archivu ČT (stopáž 1:51:44 až 1:57:22)
| Naše webová aplikace ClimRisk byla nově zařazena do databáze „Good Practice“ platformy Interreg Europe, a to i díky podpoře z projektu GreenGov. ClimRisk je praktický online nástroj, který vám jednoduše ukáže, jak se může klima ve vaší lokalitě v budoucnu změnit. Přehledně pracuje s mapami a scénáři, takže rychle zjistíte, s čím počítat. Pomáhá tak dělat rozhodnutí, která obstojí i v budoucích podmínkách. Informace shrnuje agentura JINAG na svém webu zde a také samotný web Interreg Europe zde.
| Jubilejní 10. ročník konference Šetrné budovy 2026 představil pohledy různých segmentů stavebnictví na klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Součástí programu byla i přednáška bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR- Czechloge, který popsal nejenom aktuální vývoj teplot, srážek a extrémních jevů, jako je sucho či přívalové deště, ale i to, jak se tyto trendy promítají do prostředí, ve kterém se navrhují a provozují budovy. Představil tak důležité téma – jak výrazně se promění klima ve střední Evropě v příštích dekádách a popsal, jaká relevantní data jsou v současnosti dostupná i v rámci našeho webu ClimRisk, který nabízí rychlý a volný přístup ke klimatickým datům včetně jejich stahování, interaktivní mapy pro Česko a střední Evropu s vybranými klimatickými ukazateli, řadou proměnných, indikátorů či různých emisních scénářů a poskytuje tak podporu, jak na klimatické výzvy reagovat nejen při plánování odolné a udržitelné výstavby. Prezentace je k dispozici ke stažení níže. Více informací o konferenci se dovíte na webech stavitel.cz, imaterialy.cz a energie21.cz.